Koupí okna všechno začíná

Při rekonstrukci domu do vyššího energetického standardu řešíme dvě zásadní věci: zateplení fasády a výměnu oken. Často panuje mýtus, že ta první věc je jaksi podstatnější než ta druhá (možná protože zaizolování domu polystyrenem je více na očích). Málokdo si však uvědomuje, že nejslabším článkem obálky budovy není ani tak fasáda, jako spíš samotné okno. Nejde však o okenní křídlo v rámu (které je těsné absolutně), ale o samotný rám ve stavebním otvoru.

Pěna

Spára mezi okenním rámem a ostěním je často vyplněna pouze montážní pěnou a přitom tento prostor je oním kritickým místem, kterým mohou do interiéru pronikat povětrností vlivy jako nárazový déšť nebo silný vítr. Samozřejmě že pokud izolant (montážní pěna) ve spáře funguje, nemusí se to dít. A zde narážíme na zásadní problém: životnost polyuretanového izolantu. Ten, pokud není dodatečně chráněn před vlhkem a UV zářením (denní světlo), velmi rychle degraduje a ztrácí své tepelně izolační schopnosti.

Aby k rozpadu izolantu nemohlo dojít, byla definována určitá pravidla, která jsou zakotvena v prováděcí normě ČSN 746077, jež je v platnosti téměř tři roky. Ta zcela jednoznačně říká, že pěna nemůže být použita jako „jediný“ tepelně izolační materiál (a už vůbec ne kotvicí!) při montáži okna. Pěna musí být zvenku chráněna hydroizolační paropropustnou membránou a zevnitř parotěsnou membránou. Celá tato skladba materiálů má pak zajistit trvalou tepelnou izolaci spáry a její parotěsnost a vodotěsnost.

„Vždyť tam přijde polystyren…“

V praxi je však tato skutečnost marginalizována, v lepším případě nepochopena. Jsme svědky toho, že okno je dodavatelem utěsněno jen s použitím montážní pěny s tím, že přes část venkovního okenního rámu v rámci zateplovací fáze stejně přijde polystyren. Takto je to v podstatě „prodáno“ investorovi, přitom jde ale o omyl. I když je ostění opatřeno nějakým fasádním izolantem, který je zakončený tzv. „apu lištou“ a těsně dotažený k okennímu rámu, otevřené spáře se nevyhneme, neboť okno samotné neustále dilatuje vlivem různých teplot. Takže i když ihned po aplikaci spára zmizí, již za několik měsíců se znovu objeví. Slabé místo stavby tedy neustále existuje. Navíc v duchu tohoto přístupu je opomíjeno parotěsné utěsnění spáry z interiérové strany.

Pak je tu nepochopení funkce exteriérových hydroizolačních zábran ze strany realizačních firem. Okno sice namontují dle normy, tedy s použitím pěny jako tepelné izolace a exteriérové a interiérové ochrany, ale právě venkovní část – hydroizolační membrány – zůstává nezapravená do ostění, neboť se opět čeká (po dohodě s neinformovaným investorem) na zateplení celého domu. Fasádní izolace však mnohdy přijde na pořad dne až za několik měsíců ba i několik let! Na stavbě tak vidíme plandající, nezapravené fólie a rezavějící pěnu, která už v tuto chvíli přestává plnit svou úlohu.

Návaznost je důležitá

Před každou rekonstrukcí domu je důležité myslet na návaznost všech stavebních činností. Jestliže investor ví, že rekonstrukce bude fázovaná do několika let, přičemž prvním krokem bude výměna oken, měl by si určitě nechat okna řádně namontovat i včetně zapravení hydroizolačních zábran pod omítku, byť se to bude zdát v daný okamžik zbytečné. Standardní membrány jsou totiž UV stabilní pouze 3 měsíce. Na trhu jsou samozřejmě i membrány s UV odolností 9 měsíců, např. TwinAktiv HI, ale to není odpověď na víceleté plánované či neplánované rekonstrukce. Častý je také názor, že okenní membrány jsou špatně zapravitelné do ostění a je lepší je překrýt polystyrenem. K tomu snad jen to, že kvalitní membrány jsou opatřeny omítatelným povrchem nebo perlinkou, která je plně kompatibilní se stavebními lepidly.

Tři v jednom

Podstatně jednodušším řešením montáže okna jsou komprimované (předstlačené) pásky, které jsou na trhu již mnoho let, avšak jsou stále nedoceněným materiálem. Na rozdíl od systému „montážní pěna, interiérová a exteriérová membrána“ je komprimovaná páska řešení 3v1. Díky chemické impregnaci je tento materiál vybaven všemi třemi vyžadovanými vrstvami. Navíc je plně UV stabilní. I zde je také jedno „ale“. Pro zabudování okna na komprimovanou pásku musí být dobře připravený stavební otvor. Pokud zůstaneme u rekonstrukcí, bude nutné ostění nejprve zednicky vyspravit a dát do roviny, aby po vsunutí okenního rámu do otvoru vznikla po jeho celém obvodu rovnoměrná spára. 

Zde je spíše na posouzení investora, jestli chce obětovat trochu času navíc a po vybourání starých oken otvor náležitě „vyladit“. Odměnou za to je okno namontované tou nejlepší technologií a bez limitů, které skýtá klasická pěna. V každém případě stojí za to všechny uvedené varianty seriózně promyslet a nepodcenit tento technický detail. Jak jednou začne zatékat skrz stavební spáru, je obtížné provést nápravu.